(Vychází v květnu 2025)
Mistrovské pojednání o tom, jak války a skutečný i domnělý pocit ohrožení formovaly osud Ruska od jeho vzniku až po katastrofální invazi na Ukrajinu.
Putin i přes téměř zničující invazi na Ukrajinu stále vládne tvrdou rukou Rusku. Vysvětlení tohoto fenoménu je možné nalézt v ruské historii. Bez přirozeně bránitelných hranic a s environmentálními faktory omezujícími jeho ekonomiku bylo Rusko po staletí konfrontováno s předními vojenskými a technologicky mnohdy vyspělejšími mocnostmi své doby. Aby čelilo těmto výzvám, muselo se těžce opírat o své poddané, a tak válka – a potřeba být připraven na válku – formovala jeho vývoj od carů až po prezidenty.
Ruská národní identita byla ukována ve válečné výhni. A všechny tyto konflikty zbarvily ruskou půdu krví – od středověkého knížectví bojujícího proti vikinským knížatům a mongolským chánům, přes vlastní expanzi v Asii v 19. století, až po klíčové války 20. století, které proměnily Rusko z carského impéria v komunistický stát a obránce proti nacismu. Slabé Rusko po konci studené války se následně obrátilo k Putinovi, jenž vytvořil novou atmosféru válečného triumfalismu, která přímo vedla k válce na Ukrajině.
Kniha Zrozeni ve válce je plná dobových svědectví. Ruskou minulost i současnost odhaluje pohledem zasvěceného pozorovatele a zbavenou nánosu národních mýtů.
O autorovi:
Profesor Mark Galeotti je odborník na ruské bezpečnostní otázky, úspěšný autor a častý komentátor v médiích. Vede poradenskou společnost Mayak Intelligence, je čestným profesorem na School of Slavonic and East European Studies na prestižní University College London a spolupracuje s řadou think tanků a vědeckých institucí včetně Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.
Byl vedoucím katedry historie na Keele University, profesorem globálních záležitostí na New York University, vedoucím výzkumným pracovníkem na britském ministerstvu zahraničí a hostujícím profesorem na Rutgers University, Karlově univerzitě a Moskevském státním institutu mezinárodních vztahů. Je autorem více než 25 knih, z nichž čtyři byly dosud přeloženy do češtiny nebo slovenštiny.
