Co se stane, když vezmete jednoho z nejvýznamnějších ruských spisovatelů současnosti a posadíte ho naproti naší stážistce z generace Z? Vznikne rozhovor, který není jen o těžké politice, ale i o tom, jak přežít těžkou dobu.
Boris Akunin, mistr historické detektivky a nekompromisní kritik ruského režimu, nám ukázal, že i o těch nejvážnějších věcech se dá mluvit s nadhledem – a občas i s pořádnou dávkou ironie. Tady je exkluzivní vhled do mysli člověka, který se nebojí říct, že „domov“ je místo, které nosíte uvnitř sebe.
Kdybyste si mohl dát pivo s kýmkoliv z historie, kdo by to byl a co byste chtěl vědět?
„Jednoznačně Bach. Nejdřív bych mu poděkoval za jeho hudbu a pak se zeptal, jestli je možné tvořit i tam, kde teď Johann Sebastian sídlí. Nedokážu si totiž představit ráj bez psaní.“
Jste známý svým kritickým pohledem na Rusko. Co Vás na ruských dějinách nejvíce fascinuje a co Vás naopak k smrti štve?
„Existují dvě Ruska. Jedno miluji a druhé nenávidím. To moje Rusko je zemí fascinující kultury a skvělé literatury, zemí lidí, kteří se snažili zůstat lidmi i v nelidských podmínkách. To druhé Rusko bylo – a bohužel stále je – zemí útlaku a agrese, prokletím pro sebe i své sousedy.“
Dnešní mladí často řeší otázku „kam patřím“. Vy žijete v exilu – cítíte se jako občan světa, nebo je ve Vás stále ten ruský kluk, co čeká, až se věci doma „opraví“?
„Existují dva přístupy k tomu, jak vnímat svůj vztah ke světu. Ten, který si zvolíš, určuje všechno. Já věřím, že základní otázka zní: ‚Jsem součástí něčeho většího, nebo je všechno jen součástí mě?‘ Ta druhá možnost není snadná, ale dělá vás silnějšími a svobodnějšími. Ať se stane cokoliv – i kdyby to bylo něco strašného – je to jen zkouška. Zachovejte si rozum, důstojnost a kuráž, a projdete tím s grácií. Takže: nepotřebuji se ‚vracet domů‘. Doma jsem sám v sobě.“
Rusko Vás zařadilo na seznam teroristů. Upřímně, není to ta nejlepší recenze a marketing, jaký si autor může přát?
„Je to docela lichotivé, upřímně. Manželka se na mě teď dívá s úctou. Bohužel ten marketing nefunguje, protože v Rusku už pro mě žádný trh neexistuje. Prodal jsem tam 35 milionů knih, ale teď jsou všechny zakázané.“
Představte si, že se zítra probudíte jako car. Co byste jako první zakázal?
„Vařenou cibuli. Naprosto ji nesnáším. Pak bych abdikoval a vyhlásil svobodné volby.“
Kdyby byl Ivan Hrozný na Tinderu, jak by vypadalo jeho bio?
„‚Budeš moje žena číslo 8? Ani neuhodneš, co se stalo s těmi předchozími sedmi.‘ Holky jsou tak zvědavé. To by mělo fungovat.“
Kdyby si Rusko dalo pauzu od historie a šlo na terapii, co by mu terapeut řekl jako první?
„‚Máš problém s hranicemi, drahá. A přestaň mít obsesi ze svých ex-SSSR partnerů.‘ A taky: ‚Trpíš syndromem dvouhlavého orla. Proto jsi dezorientované a nemůžeš létat. Zbav se hlavy, která kouká na Východ, a nechej si tu, co hledí na Západ.‘“
Když napíšete tisícistránkovou knihu historie a někdo si raději přečte rychlé shrnutí na Wikipedii, nechcete s tím seknout a raději natáčet Reelska o vaření?
„Vytvořil jsem literární žánr, kterému říkám ‚wikipróza‘. Napsal jsem už dvě knihy. V textu jsou některá slova podtržená a každou kapitolu následují ‚wikikomentáře‘. Pokud chcete, čtěte jen hlavní příběh, to bohatě stačí. Ale pokud si přečtete i wiki-sekci, získáte spoustu bonusů. Takže se Wikipedií necítím ohrožený – naopak, využívám její potenciál. Faktů je všude dost, ale to, co dělá knihu unikátní, je autorské porozumění a schopnost dát historii smysl.“
Je ruská tragédie jen výsledkem toxické maskulinity? Co kdyby světu místo „alfa samců“ vládla empatie?
„Nenechte se zlákat současným genderovým uvažováním. Největším dobyvatelem v ruských dějinách byla mimochodem žena – Kateřina Veliká. Problém ruského státu leží v jeho logice a architektuře. Ta země byla navržena a postavena jako impérium. Nemůže být ničím jiným. A impéria jsou vždycky problémoví sousedé. Rusko je potřeba přestavět – to je závěr, ke kterému jsem došel po dopsání své Historie Ruska.“
Kdyby se o Vás točil film, kdo by Vás měl hrát?
„AI avatar by byl fajn. Nechtěl bych, aby mě imitoval nějaký herec.“
Zaujalo vás, jak Boris Akunin vidí svět? Podívejte se na jeho nejnovější knihu ZDE.
