Od 419 Kč
Ve spirále násilí: Historie, která nás pronásleduje.
Po strašlivém útoku ze 7. října 2023, při kterém bylo šokujícím způsobem zmasakrováno, znásilněno a zmrzačeno na 1 140 lidí, spustil Izrael odvetný útok na Gazu. Ten si doposud podle odhadů vyžádal desítky tisíc mrtvých.
Oba tyto holokausty – v původním náboženském smyslu masové oběti – ztělesňují dlouholeté prokletí Svaté země. Jsou obrazem spirály násilí a zaslepenosti, jejichž kořeny sahají hluboko do historie obou znesvářených národů. Francouzský akademik Gilles Kepel ukazuje, jak protagonisté této tragédie ve svém vystupování i konkrétních činech proplétají mystiku a politiku.
Proti radikálnímu islamismu sunnitského Hamásu a jeho šíitským spojencům inspirovaným Íránem stojí židovští extrémisté, kteří zajišťují přežití Netanjahuovy vlády. Jejich střet vyostřuje regionální napětí od Jemenu až po Libanon a má globální dopady. Nabývá totiž podoby celosvětové války proti Západu a jeho hodnotám.
Přivlastněním si pojmu „genocida“ se některé státy a organizace prohlašují za součást „globálního Jihu“ bojujícího proti „Severu“, který je popisovaný jako kolonialistický a „islamofobní“. Kepel ve své knize odhaluje hlavní aspekty tohoto novodobého střetu civilizací.
V této provokativní knize nabízí Robert D. Kaplan, autor několika bestsellerů ve Spojených státech amerických, nový pohled na globální změny a snaží se najít odpověď na otázku, čemu jednotlivé kontinenty a státy budou muset v budoucích letech čelit.
Kaplan navazuje na poznatky, objevy a teorie významných geografů a geopolitických myslitelů z nedávné i vzdálené minulosti a vrací se k ústředním momentům historie. Zároveň se ale zamýšlí nad tím, jakým směrem bude dnešní globální vývoj pokračovat. Autor sleduje historii nepokojných oblastí ve světě a všímá si, jakou roli v těchto krajinách hraje podnebí, topografie či vztahy se sousedními státy. Popisuje například, že nelítostné podnebí ruské stepi a omezená vegetace vychovaly tvrdé obyvatele odhodlané bojovat do posledního muže. S tím ale nepočítali nacisté, kteří geopolitiku překrucovali, když se domnívali, že by území ovládaná Britským impériem a Sovětským svazem mohla být pohlcena větším Německem.
Autor své poznatky následně aplikuje na současnou Evropu, Rusko, Čínu, Indický subkontinent, Turecko, Írán a arabský Střední východ. Nabízí celistvý pohled na budoucí konflikty v celé Eurasii.
Budoucnost je vnímána v kontextu klimatu, území a dalších daností: například čínské zemědělství je schopné uživit pouze 23 % svého obyvatelstva, protože má k dispozici pouze 7 % orné půdy. Čína proto hledá zdroje energie, minerálů a kovů u krutých režimů, jako je Barma, Írán či Zimbabwe, čímž se staví do morálního konfliktu se Spojenými státy. Afghánistán se svou propustnou hranicí bude představovat hlavní trasu invazí směřujících do Indie, ale i záložní základnu Pákistánu, pro který je Indie hlavní nepřítel. Írán bude i nadále využívat výhodu, že je jedinou zemí, která má přístup ke zdrojům energie z Perského zálivu i Kaspického moře. Navíc Kaplan předpokládá, že Spojené státy budou litovat toho, že se angažovaly ve vzdáleném Iráku a Afghánistánu, namísto aby se zabývaly svým přímým sousedem Mexikem, který se řítí do zkázy v důsledku vraždění drogových kartelů.
