Angličané považovali Skoty vždycky za barbary, říká autorka historického románu Královnin klenotník
Jean Findlay je skotská spisovatelka, divadelnice a nakladatelka. Mezi její nejoceňovanější díla patří historický román Královnin klenotník, který na jaře letošního roku vydává nakladatelství Bourdon. S autorkou jsme se bavili právě o tomto díle zasazeném do doby plné přelomových historických událostí i nesmrtelných osobností v čele se samotným Williamem Shakespearem.
Vaše kniha se odehrává na bouřlivém počátku 17. století, tedy v době Shakespeara, ale také čarodějnických procesů a náboženských válek. Proč jste si vybrala právě toto období?
Do Edinburghu jsem se vrátila po dvaceti letech strávených v Londýně v roce 2014, kdy se konalo skotské referendum o nezávislosti. Tato událost mě přiměla podívat se na původní zrod dnešního Spojeného království, ke kterému došlo v roce 1603 za vlády původem skotského krále Jakuba I. Stuarta.
Hlavním hrdinou příběhu je George Heriot, skutečný finančník a klenotník ve službách Jakubovy manželky, královny Anny Dánské. Proč jste si vybrala právě jeho?
Mohou za to ve skutečnosti moji dva synové. Ti totiž začali chodit do školy, která nese Herioto jméno a sám klenotník ji v roce 1628 zakládal. Když každý den chodíte po kamenech z dávných časů, někdy je i spolu s jejich obyvateli přivedete k životu.
A co vás fascinovalo na Heriotově paní, královně Anně?
V prvé řadě asi to, že se stala panovnicí nesmírně mladá, vždyť to byla teprve dospívající dívka. Poslední skotská královna, Jakubova matka, skončila ve vězení, a nakonec i na popravišti. Když byla Anna ochotná ujmout se tak nebezpečné role, muselo to znamenat, že je buď nesmírně odvážná, nebo nemá dostatek informací.
Historici povětšinou nebyli k Anně příliš laskaví a naznačují, že byla spíše prostoduchá. Když jsem ale spatřila anonymní portrét z roku 1603, viděla jsem na něm bystrou a inteligentní ženu. Musela se vypořádat s velkými výzvami a já jsem ji toužila čtenářům znovu představit na základě těch několika málo zaznamenaných událostí, kterých se měla účastnit.
Velmi mě například zasáhl strašlivý příběh, kdy se Anna snaží navštívit svého syna a vzít ho s sebou do Anglie. A protože jí to šlechta nedovolí, bije se do svého těhotného břicha tolik, že vyvolá potrat. Snažila jsem se nahlédnout do jejích pohnutek a pochopit bolest matky násilně odloučené od svých dětí.
Mezi mnoha dalšími postavami románu je i český vyslanec Lukáš z Modřic. Můžete nám o něm a jeho roli v příběhu prozradit něco víc?
V té době působil u anglického dvora skutečně velvyslanec, který se měl snažit krále Jakuba přesvědčit, aby se postavil na stranu protestantského povstání v Čechách. Můj Lukáš z Modřic z postavy tohoto muže vychází, ale zároveň je fiktivní. Přiznám se, že mi inspiraci pro jeho jméno poskytl chorvatský fotbalista Luka Modrić, který hrál na mistrovství světa v roce 2019, když jsem právě na knize pracovala. Ostatní se dívali na zápasy a Luka Modrić se z televizní obrazovky prostě převtělil do postavy v mé knize.
Jedním z hlavních témat knihy je střet mezi skotským a anglickým světem, který provází spojení dvou dříve často znepřátelených korun pod jedním panovníkem, stuartovcem Jakubem I. Jak se v této době na sebe Skotové a Angličané navzájem dívali?
Angličané obvykle považovali Skoty za divoké, nekultivované a barbarské – a tento pohled se ostatně dodnes příliš nezměnil. Chtěli také Skotsko kolonizovat a ovládnout. Skotové považovali Angličany za bohaté, zhýralé a dekadentní. Anglie měla vždy desetkrát více obyvatel než Skotsko a vždy byla mnohem mocnější.
V původní verzi románu mluví vaše skotské postavy skotským jazykem. Co je to vlastně skotština? Myslím, že mnoho našich čtenářů překvapí, že jde o samostatný jazyk.
Skotština pochází ze stejného jazykového základu jako angličtina, avšak díky skotské poloze na obchodních cestách má větší podíl baltských a germánských vlivů. V době krále Jakuba se na dvoře mluvilo středoskotsky a také řadou dalších evropských jazyků. Sám Jakub byl známý lingvista a v raném věku se naučil latinsky a řecky.
Fascinovaly ho překlady žalmů a jakmile získal na anglickém trůně bohatství, pustil se do financování úplného překladu Bible do angličtiny. Tato takzvaná Bible krále Jakuba je nádherně přeložena a říká se, že je spolu se Shakespearem základním kamenem anglického jazyka. Jakub byl mimochodem Shakespearovým velkým sponzorem a jako první mu dal doživotní místo u dvora, čímž mu umožnil plně se soustředit na psaní bez toho, aby se musel obávat o nedostatek financí.
Snad můžeme prozradit, že připravujete další historický román, tentokrát zasazený především do renesanční Prahy. Na co se můžeme těšit?
Pokračování Královnina klenotníka vypráví příběh dcery Jakuba a Anny, Alžběty Stuartovny, která se provdá za Fridricha Falckého a v roce 1620 se na krátkou dobu stanou českým „zimním“ králem a královnou. Nejsou oblíbení a bitva na Bílé hoře je navždy pošle do vyhnanství v Haagu. Srdcem románu je právě jejich pobyt v Praze, kde se ocitnou uprostřed přelomových událostí české reformace.
